Zdravotnická mise v Keni – dobrodružství začíná již před odletem

Kvůli povolebním nepokojům a násilí, které se v zemi odehrávaly od prosince loňského roku, byl odlet o dva měsíce posunut. Nicméně se nám za tu dobu podařilo nashromáždit velkou spoustu zdravotnického materiálu a léků. Řada farmaceutických společností nám vyšla vstříc a naši misi podpořila.

Největší starostí bylo, jak získaný materiál přepravit do Itiba, kde ADRA od roku 2005 zdravotnický projekt realizuje. Naše volání o pomoc vyslyšela firma Lagermax, která nám zajistila přepravu humanitární pomoci zdarma, a to ve spolupráci s Air France KLM.

Dobrodružství začalo na Ruzyňském letišti v Praze. Krátce před odletem se konalo setkání s novináři. Vedle zástupců některých lokálních televizí a ČTK, přišli i redaktoři Radiožurnálu, kteří s koordinátorem projektu natočili živý vstup do vysílání rádia.
Chvíle napětí přišla při odbavování u přepážky. Naším cílem bylo do Itiba přivézt co nejvíce pomoci, a tak jsme vedle společnosti Lagermax zapojili do přepravy materiálu i náš dvoučlenný koordinační tým. Ten měl všeho všudy jedno malé příruční zavazadlo a 10 krabic zdravotnického materiálu. Letecká společnost Brussels Airlines byla sice vstřícná a již dopředu nám povolila přesáhnout limit váhy, ovšem v naší horlivosti jsme přesáhli i domluvenou nadváhu. Málokdo však dokáže bránit humanitární pomoci, a tak jsme „s odřenými bednami“ prošli do dalšího kola. To už museli Aleš s Jiřinou zvládnout sami.

Mezipřistání, jakým bylo to v Kigali ve Rwandě, prý Aleš ještě nezažil. Podle jeho slov pilot doslova s letadlem praštil o zem tak, že řada lidí vykřikla zděšením. Cesta do Nairobi naopak připomínala Matějskou pouť, nebo alespoň některé její atrakce. Letadlo jako by se chvílemi propadalo dolů a po celou dobu letu se podivně třáslo. Jedna z cestujících (mladá Američanka), se dokonce začala křižovat. No, moc možností neměla. Náš tým byl naštěstí plně vybaven a jistil to Kinedrylem.

Nevětší zkouška přišla v Nairobi. Projít přes celní kontrolu. Zkušený Aleš měl samozřejmě dopředu připraven řádně vypracovaný strategický plán: milý úsměv, podání ruky, vrazit jim do ruky lejstra s povolením a celním prohlášením, že vezeme zdravotnický materiál pro humanitární pomoc a rychle se odporoučet.
Celníci bohužel o Alešově plánu nevěděli a začali se zajímat, co je v bednách. A jak na to koordinátor projektu reagoval? „Rychle jsme to zamluvili a vyndali fotky s raněnými a nemocnými, které jsme nafotili na předešlých cestách. Tak jsme ukazovali a ukazovali.“ Celníci se tím zabavili a poté s poděkováním a přislíbením návštěvy v Itibu náš tým propustili. Přitom by je mohli docela dlouho „dusit“ a ještě k tomu chtít nějaké to clo. „Zde se moc nebere v potaz, zda jedete pomáhat, nebo jako turista. Máš prachy, tak plať.“ Říká Aleš Bárta, koordinátor projektu.

Na českém velvyslanectví náš tým vyzvedne zásilku společnosti Lagermax, kterou převeze terénním autem do střediska. Auto budou kompletně polepovat nápisy typu ambulance či humanitární pomoc, přidělávat na něj sadu výstražných majáků a sanitní sirénu. Toto vše by mělo snad přispět k jejich bezpečnosti při projíždění oblastmi západu, kde se ještě místy ohniskově mohou vyskytnout nepokoje.

Reportáž z Ruzyňského letiště naleznete na http://www.mojetelevize.cz/adra

O dalším průběhu mise budeme pravidelně informovat na našich stránkách www.adra.cz

autor: Tereza Krejčí