Zásadní úspěch v rámci první fáze projektů na Haiti

Jak pro Vás práce na Haiti začínala?
Na Haiti jsem odjel krátce po zemětřesení a již od začátku jsme věděli, že se chceme zaměřit na zemědělství. Hned jak se nám podařilo zajistit humanitární pomoc a tak pokrýt základní potřeby lidí postižených zemětřesením, začali jsme s plánováním zemědělského projektu. Okamžitě jsme se zaměřili na monitoring situace – zjišťovali jsme a analyzovali potřeby místních farmářů. Díky tomu jsme stihli tuto zemědělskou sezónu, což považujeme opravdu za velký úspěch.

Proč bylo natolik zásadní stihnout nadcházející sezonu?
V zemědělství je obecně problém, když přeskočíte třeba i jednu jedinou sezonu. Velice špatně se pak navazuje. Lidé jsou v tuto chvíli zabezpečeni ze zdrojů humanitárních organizací, ale tak tomu nebude věčně. Tyto organizace tu za čas nebudou a lidé se musejí znovu naučit, jak se o sebe postarat dlouhodobě a udržitelně. Život a přísun potravin v táboře je nemotivuje k navrácení se domů a hrozila by tak druhá vlna humanitární krize. V tuto chvíli mají rodiny zásoby maximálně na 3 měsíce, pokud nějaké vůbec mají. A protože se nám podařilo stihnout tuto výjimečně důležitou sezonu, budou za ty tři měsíce sklízet vlastní úrodu.
Na této úrodě jsou závislí nejen venkované, ale i obyvatelé Port-au-Prince. Zemědělské plodiny dávají Haiťanům téměř jedinou šanci uživit se – pokryjí jimi vlastní spotřebu a zároveň získávají možnost přebytečnou úrodu prodat, v poměru využití zhruba půl na půl. Působíme ve dvou lokalitách, z nichž jedna je právě hlavní zásobárnou pro Port-au-Prince.

V čem tedy spočívá vaše podpora lidí na Haiti?
V zápětí po tragických událostech jsme se samozřejmě podíleli na poskytnutí humanitární pomoci. Jednalo se o distribuci bezprostřední potravinové pomoci, hygienických balíčků a následně balíčků s kuchyňským náčiním. Příjem posledně zmíněného balíčku byl podmíněn tím, že rodina zbourá svůj shelter (dočasný přístřešek), opustí tábor a navrátí se do svého obydlí. Po návratu domů jsme jim začali rozdávat osivo. Země byla ve značné krizi již dopadem loňských tropických bouří a cyklónů, zemětřesení ji jen prohloubilo. Vsadili jsme na semena, která znají a umějí s nimi zacházet. Tím si místní obyvatelstvo zajistí na příští měsíce až rok potravinovou bezpečnost.

Takže hlavním cílem bylo dostat lidi zpět na své farmy a doplnit jim zásobu semen?
Přesně tak, v této první fázi projektu ano. Likvidace tábora byla nutná pro zamezení stagnace haitského národa a zmírnění zátěže na životní prostředí, čímž uprchlické tábory bezpochyby jsou. Osivo bylo nutné doplnit, byl ho velký nedostatek. Po zemětřesení lidé odešli na venkov za příbuznými a téměř veškeré osivo na tuto sezonu snědli.

Říkal jste, že se Vám podařilo stihnout sezonu, která je výjimečná. Co to přesně znamená?
Na Haiti a zejména v regionu, kde pracujeme, jsou velké výškové rozdíly, což znamená i rozdílné podmínky k pěstování. V rámci lokalit, kde působíme je rozdíl až 900 výškových metrů. V praxi to například znamená, že v nížinách mají za rok tři úrody, v horách dvě. Tato sezona je ale obzvláště důležitá. Právě začíná období dešťů a plodinám se opravdu daří, což bude v důsledku znamenat i větší ekonomický výnos.
Na počátku tohoto týdne jsme dokončili distribuci osiva a farmáři zaseli. Jednalo se o semena čiroku, což je nejrozšířenější obilnina na Haiti. K dispozici byly dva druhy – jeden je „rychle-rostoucí“, druhý „dlouho-rostoucí“. Každý z nich má trochu jiné podmínky pro růst, takže podle skladby půdy a polohy farmy jsme se rozhodovali, který druh kam dodat. V druhé fázi projektu, v polovině července se zaměříme na fazole. Ty jsou vůbec nejčastější složkou potravy místních, jsou nenáročné na skladování a velmi dobře obchodovatelné. Celkem jsme pro tuto chvíli zásobili na 600 farem.

Kde jste ono osivo pořizovali?
Osivo jsme nakoupili na místních trzích, většinou je dovezené z Dominikánské republiky. Nákupy přímo v lokalitě však musí být velice opatrné. Musíme si dávat pozor, abychom nenarušili jejich obchodní stabilitu - abychom nevykoupili veškeré zásoby a zbylo něco pro místní a také, abychom neovlivnili cenu, s vyšší poptávkou samozřejmě roste i cena.

Jak vypadá spolupráce s jinými organizacemi v místě? Pomáháte si nebo naopak konkurujete?
Musím říct, že opravdu úspěšně spolupracujeme a mám z toho radost. Všichni si uvědomujeme význam zemědělství a hlavně jeho dlouhodobou návratnost a udržitelnost. V regionu Petit Goave spolupracujeme s francouzskou Solidarité a německou Helt hunger hilfe. Navzájem si pomáháme, sdílíme profesionály, zkušenosti a poznatky, záměrně se radíme a následně volíme stejné postupy. Stejné názory sdílí i místní agentura OSN, která na Haiti působí už od zemětřesení.

Avšak přímo naším partnerem v projektu jsou Česká zemědělská univerzita v Praze a ADRA Kanada, která je jedním z členů „Canadian food grains bank“, banky, která podporuje zemědělské aktivity nevládních organizací. Ta se také rozhodla zásadně podpořit náš zemědělský projet na Haiti, ve kterém budeme pokračovat dva roky. V budoucnu se zaměříme na zvyšování zemědělských dovedností místních farmářů.