ADRA news s Janem Bártou * Mapa serveru * Napište nám * English 
BangBaby, příběh čtvrtý: Mufus
Je dobrým rikšou. Bicykl na třech kolech není jeho, má ho pronajatý a každý měsíc za něj majiteli odvádí sedm set padesát taka. Na otázku, zda si chce někdy pořídit vlastní rikšu, se zatváří velmi udiveně. „Nic takového nepřichází v úvahu,“ odpoví. Mafus bude jezdit s rikšou, dokud mu budou síly stačit. Že to ani v jeho věku nemusí znamenat zajištění na dlouhou dobu, dokazuje příhoda s jeho kamarádem.
Také si pronajal rikšu a šlapal pedály svého vozíku ve dne v noci. A právě v noci se to stalo. Ke konci července v období Borša jel po cestě z Joypurhatu do Bagjany. Cestu znal nazpaměť. Projel tudy snad tisíckrát a i tentokrát ujížděl se svou tříkolkou jako o závod. Šlapal ze všech sil. Vezl plechovky barev na malování jakéhosi obchodu. Sytě žlutou a sytě zelenou. Jeho rikša neměla stejně jako miliony rikš po celé zemi žádné světlo. Světlo chybělo i dodávce jedoucí proti němu. Ale ano, chlapec slyšel její motor, jen patrně nedokázal odhadnout, jakou rychlostí se k němu přibližuje. Navíc nemohl tušit, že je vůz vrchovatě naložený dlouhými bambusovými kmeny. Řidič dodávky vůbec nepředpokládal, že v té tmě proti němu jede rikša. Ačkoli, kdo ví? Tak to aspoň řidič tvrdil před soudem. Zahlédl rikšu až v poslední chvíli. Strhl volant prudce doleva, aby se vyhnul nejhoršímu, ale neodhadl, že se houpající kmeny bambusu vytočí do protisměru. Ty chlapce i s plechovkami se sytě žlutou a sytě zelenou barvou odmrštily do rýžového pole. Řidič strhl volant zpátky a pokračoval v jízdě. Mafusova kamaráda našli až ráno potlučeného a celého od barev obyvatelé místní vesnice. Je s podivem, že se řidič dodávky s bambusovými kmeny vůbec našel. Trestní oznámení podali vesničané kvůli zničené úrodě, obchodník se k stížnosti přidal kvůli rozlitým barvám. K soudu se dostavil i majitel rikši. O chlapcově těžkém zranění a trvalých následcích se žádné soudní pře nevedly. Sedává teď na kraji strouhy za jejich domem a plete košíky, které Mafus jednou týdně odváží majiteli obchodu vymalovaného sytě zelenou a sytě žlutou barvou.
Z platu musí Mafus uživit sebe a maminku. Nemají žádné pole, jen malou zahradu s vykopanou jámou před domkem. Je teď plná vody. Ve stínu trsu tvořeného kmeny bambusů polehává kráva. Mafus ji vždycky předtím, než odjede na své rikši k prvnímu zákazníkovi, vyvede z chléva, do něhož má z postele sotva tři kroky. Otázka, zda ho šlapání do pedálů baví, ho překvapila stejně jako otázka týkající jeho budoucnosti. Slovo „baví“ je v této zemi výrazem téměř neznámým. Možná však jen splývá se slovem mnohem obsažnějším – se slovem žít. Mafus žije, a proto šlape do pedálů své pronajaté rikši.
použitá fotografie je pouze ilustrační