ADRA Česká republika

JSME TU S VÁMI PRO DRUHÉ

Array ( [0] => stdClass Object ( [id_category] => 27 [id_type] => 0 [id_alias_category] => [id_podstromu] => [id_parent_category] => 1 [id_document] => [id_root_node] => 1 [id_modul] => [id_user] => 3 [id_layout] => [title] => O nás [is_container] => [is_prefered] => [is_hide_column] => [is_perex] => [is_private] => [is_deleted] => [address] => [url] => o-nas [urlfull] => o-nas [password] => [poradi] => 6 [hloubka] => 1 [left_node] => 1036 [right_node] => 1083 [id_menu_vertical] => ) [1] => stdClass Object ( [id_category] => 760 [id_type] => 1 [id_alias_category] => [id_podstromu] => [id_parent_category] => 27 [id_document] => [id_root_node] => 1 [id_modul] => [id_user] => 73 [id_layout] => [title] => Povídka pro ADRU [is_container] => [is_prefered] => [is_hide_column] => [is_perex] => [is_private] => [is_deleted] => [address] => [url] => povidka-pro-adru [urlfull] => o-nas/povidka-pro-adru [password] => [poradi] => 10 [hloubka] => 2 [left_node] => 1071 [right_node] => 1072 [id_menu_vertical] => ) )
Main banner

ADRA > O nás > Povídka pro ADRU

 

Lenka Procházková

Lenka Procházková

LENKA PROCHÁZKOVÁ (1951) je spisovatelka a novinářka. Před rokem 1989 publikovala v samizdatu a v exilových nakladatelstvích, kde vyšel například její román Růžová dáma, za nějž získala Cenu Egona Hostovského. Z dalších titulů zmiňme romány Smolná kniha, Pan ministr o Janu Masarykovi a Slunce v úplňku – Příběh Jana Palacha.

Povídka Humří oči od Lenky Procházkové byla 3.11.2011 zveřejněna v Salonu, literární a kulturní příloze deníku Právo.

Celou povídku si můžete přečíst v knize Miliónový časy. Povídka pro Adru, kterou vydává na konci dubna 2014 nakladatelství Argo. Knihu si můžete koupit v každém dobrém knihkupectví nebo si ji můžete objednat zde. Svým nákupem podpoříte aktivity organizace ADRA. Děkujeme!


Humří oči

Vzduch proudící z balkónu byl středomořský, ale jeho kocovině to nepomáhalo. Otevřel pravé oko na škvírku, Eliška seděla před zrcadlem a vtírala si do tváří krém. Asi opalovací, pod bílou halenkou jí prosvítaly růžové plavky. Uvědomil si, že ho čeká den na pláži a přijal to jako trest. „Jak je?“ zeptala se soucitně, neboť byla jeho doživotním obhájcem. „Líp,“ zalhal, aby si nemyslela, že se z trestu bude vykrucovat. Byla i jeho doživotním soudcem. Bez povzdechu odhodil přikrývku a bez vrávorání došel do koupelny. Při sprchování si hvízdal, aby slyšela, jak se na pláž těší.

U snídaně, podávané na hotelové terase krutě nasvícené sluncem, se omezil na černou kávu a vodu. Pozorovala ho s chápavým úsměvem, ale její vcítění nebylo důsledné. Kdyby bylo, necpala by se smaženými vajíčky, necákala by na ně kečup a hořčici, což jeho ovládanou kocovinu znovu rozdráždilo. Naštěstí byla vegetariánka, takže pach horké slaniny k němu zalétal jen od servírovacího pultu...


Povídka pro Adru

Povídka pro Adru je projekt Salonu a humanitární organizace ADRA. Jde o cyklus povídek současných českých spisovatelů, propojený tématem cest – tohle téma jsme vybrali, protože humanitární pracovníci jezdí pomáhat po celém světě, a navíc budují cesty od člověka k člověku, řečeno vzletně.“ Těmito větami jsme po bezmála dva roky uváděli náš literárně-humanitární experiment, z nějž tak trochu mimoděk vzešla i čítanka soudobé české prózy. Projektu se zúčastnilo dvacet jedna spisovatelů od mladých debutantů po klasiky, od bestselleristů a držitelů Magnesií Liter po tvůrce soudobými čtenáři spíše opomíjené. Dnešním vydáním cyklus Povídka pro Adru končí, ale setkat se s ním snad budete moci v knižní podobě, o níž jednáme s nakladateli. Jako závěrečný příspěvek jsme vybrali text Marka Šindelky o cestě, kterou musí v každém člověku vykonat slova. Takové rozloučení se nám zdá pro literární cyklus nejpřípadnější.