Čalantika oslavila 1. narozeniny: V centru se učí psát děti i jejich maminky

Právě před rokem otevřela ADRA v dháckém slumu Čalantika stejnojmenné vzdělávací centrum pro děti i dospělé. Za první rok svého fungování centrum poskytlo povinnou předškolní přípravu 50 dětem z těch nejchudších rodin. Kromě toho nabízí podporu a vzdělávání celým rodinám, zejména negramotným maminkám, výživné stravování, lékařskou péči i volnočasové aktivity pro děti.

Předškolní výuka je v Bangladéši podmínkou pro přijetí do státní školy. Školní docházka je zde sice uzákoněna jako povinná a bezplatná, ale realita je taková, že žáci si musí platit školní pomůcky, uniformy a také pravidelné zkoušky, což je pro nejchudší rodiny, žijící ve slumu, tak velká položka, že své děti ani do školy, ani na předškolní výuku nemohou posílat. Centrum Čalantika proto dětem ze slumu nabízí komplexní péči – jak možnost absolvování předškolní přípravy, tak i příležitost doplňkové docházky do centra po vyučování – zcela zdarma. Prvních padesát dětí zde absolvovalo svůj první rok, od srpna 2013 se zde učí základům matematiky, angličtiny a všeobecným znalostem, a osvojují si také základní hygienické návyky. 

 Úspěch už po půl roce

Skoro polovina z těchto dětí složila přijímací zkoušky již po půl roce povinné předškolní přípravy, která trvá obvykle rok. „Naši školáci jsou velmi šikovní a učí se s obrovskou chutí a nadšením, takže dělají velké pokroky. V Bangladéši začíná školní rok v lednu a my jsme se rozhodli, že s nimi zkusíme stihnout vstupní testy na základní školu za rekordní dobu, už po prvním půlroce. Výsledek nás moc potěšil – dvaadvacet dětí se dostalo do první třídy,“ popisuje vedoucí projektu Čalantika Jarmila Cihlářová. Nástupem do školy však ještě není úplně vyhráno, mnoho dětí po čase odchází z finančních důvodů. Tomu se pracovníci centra snaží předejít tím, že se školáky, kteří v něm absolvovali předškolní přípravu, dále pracují: „Přestože je Čalantika primárně centrem předškolního vzdělávání, děti, které nastoupí do státní školy, naši podporu neztratí. Je totiž běžné, že děti žijící v bangladéšských slumech, ze školy po nějaké době odchází. Rodiče nemají peníze na školní potřeby a další náklady spojené se školní docházkou. Některé děti musí také často pracovat a přispívat do rodinného rozpočtu a na školu prostě nezbude čas.  Důvodem tedy není nechuť, ale chudoba,“ popisuje situaci ve slumu Čalantika Jarmila Cihlářová. Aby mohly školu úspěšně dokončit, zajišťuje centrum těmto dětem i po nástupu na místní základní školu učebnice a školní pomůcky a podporuje je v následné docházce. Vzdělání je totiž v chudinských čtvrtích, kde je až 70 procent obyvatel negramotných, tím nejdůležitějším klíčem k lepší budoucnosti.Děti, které se v centru učí, i ty, které už dochází do státní školy a centrum navštěvují jen na část dne, zde kromě vzdělání dostávají výživný oběd, lékařskou péči a podporu v doučování.

Zážitky, které děti ze slumu neznaly

Když každodenní výuka v Čalantice končí, mohou zde děti zůstat a hrát si. Centrum se jim snaží zprostředkovat nejen různé vzdělávací a volnočasové aktivity, kterých se v prostředí slumu nedostává, ale také zážitky, o kterých se jim dříve ani nesnilo. Jedním z nich byl výlet do ZOO. „Převážná většina dětí ZOO nikdy nenavštívila, i když se některé hrdě hlásily k tomu, že se tam v minulosti dostaly dírou v plotě. Děti byly nadšené, skandovaly název zvířete před každou klecí. A malá perlička: kromě samotné ZOO pro ně byla obrovským zážitkem už jen jízda mikrobusem po městě,“ vzpomíná s úsměvem Jarmila Cihlářová.

 Učí se i maminky, které si k učení odskočí od vaření

I když je Čalantika určená primárně dětem, poskytuje zázemí i jejich rodinám. „Pořádáme přednášky na témata zdraví, hygieny a prevence nemocí i pro rodiče a opatrovníky dětí. Radíme maminkám, jak potraviny běžně používané v prostředí slumu zkombinovat tak, aby bylo jídlo co nejvýživnější,“ vysvětluje terénní pracovnice centra, Sinthia Barikdar, a dodává, že Čalantika se zaměřuje nejen na vzdělávání dětí, ale nabízí i ucelené programy pro dospělé. Například kurz šití. V tomto roce probíhají celkem tři kurzy, každý pro cca 20 maminek. „Učíme maminky šít v ruce i zacházet se šicím strojem. Na lekce chceme navázat a jejich kvalifikaci zvyšovat. Díky tomu mohou mít větší šanci dostat kvalifikovanější a také lépe zaplacenou práci, než je třeba jen stříhání nití v textilních továrnách,“ vysvětluje Sinthia Barikdar. V Bangladéši, kde se šijí oděvy prakticky pro celý svět, je taková dovednost k nezaplacení.

Statisticky je ve slumech více negramotných žen než mužů. Mezi starostí o děti a domácnost a každodenní prací jim nezbývá téměř žádný prostor pro osobní rozvoj. Právě pro ženy proto ADRA pořádá výuku čtení a psaní. „Vyučování probíhá vždy v některé ze slumových domácností, protože je to tak pro ženy praktičtější. Do slumové chýše se jich vyjde ne víc než 10-15, často s sebou přivedou i své malé děti,“ popisuje Jarmila Cihlářová. I když je prostor velmi stísněný, maminky jsou z této příležitosti nadšené a dychtivě přijímají každou novou lekci. Mezitím odbíhají vařit nebo nakrmit děti. „Vzpomínám si například, když během výuky přiběhla jedna z našich maminek – žákyň, která učitelce něco překotně vysvětlovala, ta jí pak na tabulku něco napsala a žena zase odběhla. Pak jsem se dozvěděla, že to bylo kvůli manželovi, který si nepřeje, aby se jeho žena učila číst a spát. Ona do třídy proto dochází jen tajně, vždy když není doma. Někdy má jen pár minut, a tak si nechá na tabulku napsat nové písmenko, aby si ho pak mohla do dalšího vyučování osvojit,“ líčí Jarmila Cihlářová. Maminkám jde sice učení často pomaleji, než jejich dětem, v zájmu a nadšení se jim však mohou naprosto rovnat. Slovy jedné z nich: „Není nic hezčího, než když si může matka konečně umět přečíst své jméno, které se její syn nebo dcera naučí napsat.“ 

A jaké jsou plány centra Čalantika do dalšího roku? 

Snahou organizace ADRA je podporovat těchto padesát dětí a sto rodičů i nadále. „Pokud se nám podaří nashromáždit dostatek finančních prostředků, chceme otevřít novou třídu a naplnit ji dalšími dětmi ze slumu Čalantika, které v současné době do školy ještě stále nechodí,“ říká vedoucí projektu Jarmila Cihlářová. V budoucnu ADRA plánuje otevřít v Čalantice také kurzy gramotnosti pro starší děti, které už jsou pro nástup do školy příliš velké. Tím zvýší jejich šance na trhu práce. Pokračovat bude i vzdělávání dospělých. Už v srpnu odstartovaly další čtyři kurzy základní gramotnosti pro maminky, babičky a opatrovnice dětí.

 Rok v centru Čalantika v číslech:

• základy gramotnosti a předškolního vzdělání pro 50 dětí ve věku 5-10 let
• 267 dní ve škole při výuce čtení, psaní v bengálštině i angličtině, matematiky a základů hygieny
• 13 350 výživných jídel a svačin
• 1365 zdravotních prohlídek a ošetření lékařkou
• 1512 návštěv rodin zprostředkovaných terénní pracovnicí centra
• kurzy základů gramotnosti a šití pro 60 maminek
• 10 různě zaměřených tematických setkání (výživa, hygiena, prevence nemocí, práva dětí a žen, plánované rodičovství) pro 100 žen ze slumu
• pravidelné zájmové aktivity, kterých se dětem v prostředí chudinské čtvrti běžně nedostává

Podpořit rodiny ze slumu Čalantika můžete i Vy přímo zde. Více na www.calantika.cz

Příběh Bonny, školačky z Čalantiky naleznete zde.