Česko se musí více zapojit do řešení krize na Blízkém východě

Česká republika by se měla více angažovat v řešení humanitární krize nebývalých rozměrů v blízkovýchodním regionu. Více prostředků by mělo směřovat do Sýrie, kde je možné efektivně pomáhat vnitřním uprchlíkům a mírnit tak obří uprchlické vlny do okolních zemí. Pro Turecko, Libanon a Jordánsko představuje příliv běženců nesmírnou zátěž a zásadně ovlivňuje tamější ekonomickou situaci. Proto by i do těchto zemí měla mířit naše pomoc. V Iráku by se pak mělo investovat do dlouhodobé podpory lidí, kteří prchají před násilím tzv. Islámského státu. Vedle pomoci přímo v zasažených oblastech by měla Česká republika přijmout výrazně větší počet uprchlíků ze Sýrie, než k jakému se doposud zavázala.

Na prohlášení se krátce před 4. výročím začátku syrského konfliktu, které připadá na neděli 15. března, shodli zástupci organizací ADRA, Člověk v tísni, Diakonice ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce, Charita Česká republika a Lékaři bez hranic. Všechny organizace v regionu dlouhodobě působí a svoje prohlášení staví na vlastních zkušenostech.

Podle informací UNHCR uprchlo ze Sýrie do okolních států 3,8 milionů obyvatel, z toho 1,6 mil. do Turecka, 1,2 mil. do Libanonu a 0,6 mil. do Jordánska. Irák čelí od loňského roku obrovským přesunům lidí, Syřanů a Iráčanů, kteří se snaží uniknout z dosahu tzv. Islámského státu, v arabském světě zvaném též Daesh. V tuto chvíli je na jeho území 2,47 milionu vysídlených. V samotné Sýrii přitom žije dalších 7,6 mil. vnitřně přesídlených osob.

„Více než polovina obyvatel Sýrie, z toho nejméně 5 milionů dětí, potřebuje humanitární pomoc. Dříve funkční systém zdravotnictví se rozpadl, nedostává se kvalifikovaného personálu, léků ani dalšího zdravotnického materiálu. Bezpečnostní situace v oblasti brání humanitárním organizacím efektivně poskytovat pomoc,“ prohlásil Pavel Gruber, ředitel české pobočky organizace Lékaři bez hranic.

„Například v Libanonu už je každý čtvrtý člověk syrský uprchlík. To je, jako kdyby celé Česko najednou uteklo do Polska. Do okolních zemí uprchly téměř čtyři miliony lidí. Tolik obyvatel má třeba Chorvatsko,“ řekla koordinátorka syrských programů Člověka v tísni Jitka Škovránková. Samotnou Sýrii pak vrátily čtyři roky konfliktu o dvě dekády zpět ve vývoji. „O Sýrii se nyní hovoří téměř výhradně v souvislosti s takzvaným Islámským státem. Násobně více obětí ale mají boje mezi Asadovým režimem a opozicí,“ dodává Jitka Škovránková.

„V Jordánsku žijí více než 2 miliony palestinských uprchlíků. Dalších přibližně 800 000 uprchlíků přišlo ze Sýrie a Iráku. To znamená, že přes 40 % populace Jordánska jsou lidé, kteří se tam necítí doma,“ popsal situaci v Jordánsku Jan Dus, ředitel Střediska HRS Diakonie ČCE.

„Zhruba 3 miliony syrských dětí ve školním věku nemohou chodit do školy. Školy jsou zničené, nebo slouží jako přístřeší pro uprchlíky. Zhruba pětina zastavila provoz. Docházku přerušilo více než 50 procent dětí. I v okolních státech jsou možnosti vzdělávání dětí špatné. Například v Jordánsku se více než půl milionu dětí do školy prostě nedostalo,“ řekla mluvčí humanitární organizace ADRA Kateřina Piechowicz.

„Za posledních dvanáct měsíců přišlo ze Sýrie do EU přibližně 100 tisíc uprchlíků. Tvoří nejpočetnější skupinu současných migrantů – každý pátý žadatel o azyl je Syřan. Do České republiky jich přichází jen minimum. Vloni požádalo o azyl jen 108 Syřanů. Velkorysými příjemci syrských uprchlíků jsou Německo, Švédsko,“ řekla Klára Boumová, koordinátorka pro migraci z Charity ČR. 

„V tak zoufalé humanitární situaci na Blízkém východě považujeme postoj ČR k přijímání Syřanů na našem území za ostudný. Česká republika by jako jedna ze čtyřiceti nejbohatších zemí světa měla dostát své odpovědnosti a přijmout na svém území výrazně větší počet nejohroženějších uprchlíků. Jsme si vědomi toho, že takové rozhodnutí není klíčové pro řešení blízkovýchodního konfliktu, považujme je však za projev solidarity ze strany země, která sama během své historie vyslala do světa statisíce uprchlíků,“ shodli se na závěr zástupci všech organizací.

Jak pomáhá ADRA