Světový den potravinové bezpečnosti
ADRA Česká republika

ADRA Česká republika

ADRA Česká republika

Array ( [0] => stdClass Object ( [id_category] => 44 [id_type] => 0 [id_alias_category] => [id_podstromu] => [id_parent_category] => 1 [id_document] => [id_root_node] => 1 [id_modul] => [id_user] => 73 [id_layout] => [title] => Oddělení vzdělávání [is_container] => [is_prefered] => [is_hide_column] => [is_perex] => 1 [is_private] => [is_deleted] => [address] => [url] => oddeleni-vzdelavani [urlfull] => oddeleni-vzdelavani [password] => [poradi] => 4 [hloubka] => 1 [left_node] => 926 [right_node] => 1157 [id_menu_vertical] => ) )
Oddělení vzdělávání
Main banner

ADRA > Oddělení vzdělávání

 

 

Hlavní donoři:

Logo České rozvojové agentury

 

 

 

Jsme členy

 

 

Podporujeme

 

  

Podporují nás

  

         

 

 

  

 

 

Světový den potravinové bezpečnosti

7.6.2020

Co je to potravinová bezpečnost?

Podle závěru Světového potravinového summitu z roku 1996 je to stav, ve kterém „mají všichni lidé po celou dobu fyzický a ekonomický přístup k dostatečnému, bezpečnému a výživnému jídlu, které uspokojí jejich stravovací potřeby a preference potravin pro aktivní a zdravý život.“

Co se ale za touto formulí skrývá a s jakými problémy se lidé reálně setkávají?

Podle agentury WHO (World Health Organization) trpí po celém světě hlady více než 820 milionů lidí (2018). Nejvíce hladovějících se nachází v Asii a Africe, celosvětově to je jeden člověk z devíti. Stále více organizací a iniciativ se snaží tuto situaci zlepšit a za poslední dekády byl v tomto směru učiněn obrovský pokrok. O projektech, kterými se Adra snaží pomáhat, se dozvíte více v sekci „rozvojové projekty“. Mnohé skutečnosti ale naopak situaci zhoršují – změna klimatu, konflikty či nedostatek vody nadále komplikují snahy učinit hlad minulostí. Faktorů vedoucích k ohrožení hladem je mnoho a jsou vzájemně propojené.

Hlavní příčinou hladu ve světě není totiž nedostatek potravin jako takový, ale především chudoba. Na světě existuje mnoho regionů, ve kterých není potravin dostatek, a proto je pro místní obyvatele daleko obtížnější si je opatřit. Pokud lidé nemají dostatek financí na nákup potravin, jsou závislí na tom, co si sami dokáží vypěstovat. V případě špatné úrody či nepřízně počasí potom hladoví. Velký problém je také přístup k půdě a vodě. Pokud lidé nevlastní žádnou půdu, nemají možnost si něco vypěstovat a jsou odkázáni na nákup potravin. Stále více oblastí se také potýká s nedostatkem vody – voda chybí nejen pro zavlažování polí, ale i lidem samotným.

OSN a její Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) definovala čtyři pilíře, které jsou základem k dosažení potravinové bezpečnosti.

Dostupnost potravin se týká množství dosažitelných potravin pro člověka - prostřednictvím výroby, distribuce či výměny. Na to má vliv mnoho faktorů - vlastnictví a dostupnost půdy, dostatek vody a energie, charakter plodin, úspěšnost sklizně, klimatické podmínky (a změny). Nebezpečí představuje i dezertifikace, salinizace a eroze půdy v důsledku neudržitelných zemědělských postupů.

Přístup k potravinám se týká cenové dostupnosti a přidělování potravin. Příčiny hladu a podvýživy často nejsou nedostatkem jídla v regionu, ale nemožností získat přístup potravinám, obvykle v důsledku chudoby. Přístup závisí na tom, zda má domácnost dostatečný příjem na nákup potravin za převládající ceny nebo zda má dostatek půdy a dalších zdrojů k pěstování vlastních potravin. Domácnosti s dostatkem zdrojů mohou překonat nestabilní sklizně a místní nedostatek potravin a udržet si přístup k potravinám.

Využití potravin odkazuje na charakter potravin (jejich kvalitu) a jejich distribuci (dostatečné množství pro naplnění fyziologických požadavků jednotlivce). Aby bylo dosaženo potravinové bezpečnosti, musí být požívané jídlo bezpečné a musí být ho být dostatek.

Stabilita jídla se týká schopnosti získat jídlo v průběhu času. Potravinová nejistota může být přechodná, sezónní nebo chronická. V případě přechodné nejistoty potravin je řeč o nedostatku jídla během určitých časových období - například v důsledku přírodní katastrofy, such, zhoršení ekonomické situace a či konfliktu. Chronická (nebo trvalá) nejistota potravin je definována jako dlouhodobý, přetrvávající nedostatek odpovídajících potravin.



Kategorie: Oddělení vzdělávání