ADRA Česká republika

JSME TU S VÁMI PRO DRUHÉ

Array ( [0] => stdClass Object ( [id_category] => 44 [id_type] => 0 [id_alias_category] => [id_podstromu] => [id_parent_category] => 1 [id_document] => [id_root_node] => 1 [id_modul] => [id_user] => 3 [id_layout] => [title] => Opravdový svět [is_container] => [is_prefered] => [is_hide_column] => [is_perex] => 1 [is_private] => [is_deleted] => [address] => [url] => opravdovysvet [urlfull] => opravdovysvet [password] => [poradi] => 4 [hloubka] => 1 [left_node] => 760 [right_node] => 957 [id_menu_vertical] => ) )
Opravdový svět
Main banner

ADRA > Opravdový svět

array(1) { [0]=> object(stdClass)#194 (26) { ["id_category"]=> int(44) ["id_type"]=> int(0) ["id_alias_category"]=> NULL ["id_podstromu"]=> NULL ["id_parent_category"]=> int(1) ["id_document"]=> NULL ["id_root_node"]=> int(1) ["id_modul"]=> NULL ["id_user"]=> int(3) ["id_layout"]=> NULL ["title"]=> string(16) "Opravdový svět" ["is_container"]=> bool(false) ["is_prefered"]=> bool(false) ["is_hide_column"]=> bool(false) ["is_perex"]=> bool(true) ["is_private"]=> bool(false) ["is_deleted"]=> bool(false) ["address"]=> string(0) "" ["url"]=> string(13) "opravdovysvet" ["urlfull"]=> string(13) "opravdovysvet" ["password"]=> NULL ["poradi"]=> int(4) ["hloubka"]=> int(1) ["left_node"]=> int(760) ["right_node"]=> int(957) ["id_menu_vertical"]=> NULL } }

 

 

Hlavní donor

Logo České rozvojové agentury

 

Jsme členy

 

 

Podporujeme

 

 

 

Podporují nás

  

Naučmese

         

 

 

 

Partneři





O Kambodži s Vojtou Markem

26.12.2017

 

Vojtěch Marek je absolventem Fakulty tropického zemědělství na ČZU, katedry udržitelných technologií. Během studia začal pracovat v neziskové organizaci ADRA, o.p.s. kde se věnuje globálnímu rozvojovému vzdělávání a rozvojovým a humanitárním projektům v jihovýchodní Asii. V rámci vzdělávání se také angažuje v problematice fairtrade.

 

Vojto, nedávno jsi byl v Kambodži na monitorovací cestě. Co jsi tam dělal a jaké to bylo?

Monitorovací cesta je součást všech podobných zahraničních projektů. Já jsem byl na konci minulého roku v Kambodži, kde nám končil tříletý projekt na výživu matek a dětí do pěti let. Zaměření na tak malé děti je důležité, protože první dva tři roky života jsou pro vývoj dítěte nejzásadnější. Když jsou podvyživené už v tomto kritickém období, první tisíc dní, je mnohem náročnější se s anomálií vypořádat. Během monitoringu se já jako projektový koordinátor setkávám s realizátorem projektu na místě, což je v tomto případě ADRA Kambodža. Kontroluji, zda jsou finance od českého dárce – Ministerstvo zahraničních věcí - využity způsobem, který jsme si předem domluvili. To zahrnuje finanční audit a rozhovory se zaměstnanci. Nejdřív jsem jel do hlavní kanceláře v Phnom-Penu, zkontroloval jsem dokumenty související s projektem a seznámil se s tím, jak organizace funguje. Po pár dnech jsem jel do terénu na regionální pobočku v provincii Kompong Thom podívat se na to, co se konkrétně v projektu odehrává.

Proč zrovna tato oblast?

ADRA Kambodža má v této provincii dlouhodobou zkušenost ve spolupráci s cílovou skupinou i s místním vládním úřadem, takže zná jejich strategii a dokáže na ni dobře navazovat se svými projekty. Krátkodobý projekt tedy může být součástí dlouhodobější strategie.

 

Takže vláda zde už něco pro výživu dětí a matek podniká?

To ne, nebo o tom nevím. Spíše je to tak, že místní kancelář má dobrý vztah se zástupci místní vlády. Ti zároveň vědí, že ADRA Kambodža dělá svou práci dobře a podporuje ji v tom. Tato podpora je klíčová, protože pro každý projekt je nutný souhlas vlády. Jednak proto, aby se jedna věc nedělala dvakrát, a taky aby to měli práci neziskovek celkově pod kontrolou.

Místní vláda tedy vidí, že zajišťováním výživy obyvatel, tak trochu hrajete její roli. Projevuje vám svou vděčnost?

(…smích…) Já jsem se s žádným zástupcem místní vlády nepotkal, ale obecně je to tak, že poslání některých neziskových organizací míří právě na to, co vláda nezvládne. Buď na to nemá kapacity, nebo není tolik rozvinutá, aby fungovala správně. Dalším posláním neziskových organizací je upozorňovat na některé problémy a trochu vládu i kontrolovat.

Kontrolovat v jakém smyslu?

Například co se týče dodržování lidských práv.

Takže vláda kontroluje neziskové organizace a ty zase chtějí kontrolovat vládu?

Ano, ta snaha je v jistém smyslu oboustranná, ale to už je odbočka na úplně jiné téma. Zmínil jsem to proto, že při mém pobytu hlavní strana v parlamentu vystrnadila druhou nejpočetnější stranu, dost razantně. Dali jim najevo, ať už se do politiky nepletou. Kde to nešlo po dobrém, tak je pozavírali. V té samé době se začala komplikovat situace pro organizace, které řeší právě lidská práva. Bylo jim jasně řečeno, aby tu práci nedělali, protože to není pohodlné pro aktuální vládu. Uvidíme, jak se to vyvine dál.

Vnímal jsi ve společnosti, že se lidé něčeho bojí?

Z pár rozhovorů vyplynulo, že se bojí nejistoty, která tato situace přináší, co bude dál. Vlastně k tomu Kambodžané obecně mají pasivní přístup – ve smyslu, že tam neprobíhají žádné velké demonstrace.  Jeden z pohledů byl, že to je kvůli strachu ze změny, aby se nestalo co se tam dělo v nedávné historii 70. let genocida, čtvrtina lidí byla popravena, což  jsou dva miliony lidí. Docela nedávno, spousta lidí na to pamatuje, proto se lidi bojí zasahovat do politické scény, a podle tohoto pohledu je to proto, aby se to neměnilo k horšímu.

Zpátky k projektu – je v projektu reflektován řetězec příčin problematiky špatné nebo nedostatečné výživy?

Nejdříve komunita za asistence facilitátora odkrývá faktory, které vedou ke správné výživě některých dětí ve srovnání s podvyživenými. Je zajímavé, že to není vždy jen otázka výše příjmů v rodině. Jsou to takové příklady dobré praxe, ze kterých  se vychází v dalších krocích, kdy se vytváří strategie obecná, která by mohla fungovat i v dalších rodinách. Velká část projektu je pak zaměřena na osvětu matek, jejich pravidelná setkávání a diskuze nad výživovou strategií. Řeší se ale třeba i hygiena nebo kouření. Hygiena se řeší proto, že ovlivňuje průjmová onemocnění, což je častá příčina podvýživy. Konkrétní příklad redukce rizika průjmových onemocnění je instalace suchých záchodů a vodních filtrů pro rodiny v zapojených komunitách. 

Zmínil jsi dobrou praxi ve výživě - jak vypadá a jaké jsou překážky ke správné výživě dětí?

To je specifické podle vesnice, odráží vždy místní situaci. Kromě výše zmíněného to ale souvisí například s kojením. Matky někdy nemohou kojit, protože musí pracovat. Děti pak přes den zůstávají třeba s prarodiči a matka je nemůže kojit pravidelně ve věku, kdy to potřebují.

Teď už kambodžský projekt není uvedený na webu Adry, znamená to, že skončil? Pokud ano, čeho se dosáhlo a jak to nyní pokračuje? 

Jedná se o trilaterální projekt – na jeho realizaci se podílejí tři aktéři. Kromě nás v něm je zapojená  ADRA Kanada, kde je hlavní donor Kanadská potravinová banka. Projekt je celkem pětiletý, letos bude končit. Naše účast byla financována Českou rozvojovou agenturou pod Ministerstvem zahraničních věcí, kde jsou projety nejdéle tříleté. Ke druhé části otázky - udržitelnost projektu, tedy co bude, až projekt skončí je velké téma. Má to více rovin – dobrá praxe, která se předává v rámci komunit ve vesnicích přes sousedy, rodinu, známé k dalším lidem a rodinám. Bude se předávat také v rámci generací, děti proškolených rodin budou mít jiné vědomosti a návyky. Dalším pozitivním efektem se týká facilitátorů setkání. Ti v průběhu projektu organizují a moderují setkávání komunity, kterou zároveň vzdělávají v tématech spojených s výživou. Často se před tím s podobnou pedagogickou činností nesetkali, a když si projdou tímto projektem, jsou z nich docela dobří učitelé. Někteří z nich si během projektu dodělali pedagogické vzdělávání a zapojili se do vzdělávacího systému v Kambodži, takže začali třeba učit na místní škole.

Kolik lidí čítají ty komunity, kterých se projekt dotkl? 

Příjemců pomoci je přibližně dvacet dva tisíc lidí v jedenácti různých regionech. Z toho všechny jsou v regionu Baray, kromě jednoho regionu v sousedícím regionu Santuk. Polovina účastníků jsou ženy, polovina muži. Dost se pereme s tím, aby byla dostatečně velká účast mužů na setkání. Je to kvůli tomu, že muži pracují někde jinde a mají problém se setkání účastnit. Účast mužů je také velice důležitá kvůli tomu, aby všichni členové rodiny byli zapojení do správných rozhodování, například co se týče nákupů potraviny. 

Jak bys popsal průměrného Kambodžana? Jaké jsou charakteristické rysy nebo výrazně jiné zvyky?

Nevím, jestli jsem kvalifikován po tak krátké době zodpovědět tuhle otázku:). Každopádně jsou přátelští a pohostinní, což je myslím vidět v celé jihovýchodní Asii.

Co bys doporučil někomu, kdo chce do Kambodži vycestovat? Co by měl vidět a na co by se měl připravit? 

Určitě bych doporučil se tam podívat. Myslím, že je důležité nebát se najít i místa, která nejsou turisticky tak známé. Ze své vlastní zkušenosti vím, že taková místa jsou nejzajímavější a člověk tak nejlépe pozná místní realitu.

Chtěl bys ještě něco dodat?

Myslím, že je důležité, že česká vláda takové projekty podporuje  - měli bychom být součástí řešení výzev nebo problémů i mimo naší zemi. V narůstající globálnosti světa bychom se měli stávat globálními občany a vnímat to, že to, co děláme my, je mnohdy úzce propojené s tím, co se děje jinde ve světě.

 


Zaujalo vás toto téma a chtěli byste ho rozvést v rámci svého školního kolektivu? Objednejte si náš program Výlet do světa: Kambodža! - pro  a ZŠ I.



Kategorie: Opravdový svět



Fotogalerie